Další krok k nulovému oddlužení na počkání, aneb oddlužení pro všechny (za 2.000 Kč měsíčně)
Již dnes je u nás možné tzv. nulové oddlužení v 5-ti letech, pokud se dlužník „opravu, ale opravdu“ snažil dluhy splatit[1]. Dnes stačilo, že dlužník 5 let platil alespoň 2.200 Kč měsíčně a nebylo prokázáno, že se dlužník málo snažil a bude kompletně oddlužen. Tato doba se díky aktuálně projednávané novele zkrátí na 3 roky.
Tzv. nulové oddlužení 5 let -> 3 roky
Aktuálně projednávaná novela, která by měla nabýt účinnosti 1. září 2024, transponuje směrnici EU[2], která požaduje zkrátit dobu oddlužení u fyzických osob-podnikatelů. Český zákonodárce se rozhodl směrnici transponovat i pro nepodnikatele, tj. zejména spotřebitele. Jinak řečeno, EU chtěla zkrátit oddlužení pro živnostníky, logicky se tak zkracuje pro všechny fyzické osoby.
Jaké jsou další novinky? Insolvenční soud má na začátku ins. řízení určit, kolik má dlužní za 3 roky splatit. Určená splátka nesmí klesnout pod 25% u tří po sobě jdoucích splátkách. Dále se prodlužuje doba, kdy po oddlužení může člověk znovu žádat oddlužení a to z 10 na 12 let. Současně při opakovaném oddlužení již musí oddlužení trvat alespoň 5 let.
Novela měla být dle směrnice EU účinná již od července 2021, opět tedy český stát selhal ve splnění termínu a může očekávat pokutu, resp. kterou budou platit všichni daňoví poplatníci.
Místo, aby stát řešil zlepšení vymahatelnosti práva (u pohledávek se bavíme o 5-10%), podstavy na soudech a dlouhou dobu vymáhání práva (pohledávek), zaměřuje se na co nejrychlejší zbavení se dluhů a zásada, že závazky se mají plnit, dostává na frak. A to jak od ČR, tak EU. Dostáváme se tak do doby, kdy platí zásada „dluhy se mají oddlužit“
V důvodové zprávě novely se dočteme, že jedním z cílů je „zajistit druhou šanci pro všechny poctivé dlužníky“. Ptám se, kdo zajistí vůbec první šanci věřitele na vymahatelnost pohledávky?
Z insolvenčního řízení se stalo jedno velké absurdní divadlo. Dlužník se oddluží, věřitel dostane zlomek pohledávky a následně též skončí v oddlužení jakožto druhotně dlužný. Nakonec se oddluží všichni v tezi „kdo se neoddluží, okrádá vlastní rodinu“. Závan socialismu je více než zřetelný, chudák dlužník je popotahován zlým věřitelem, vykořisťovatelem, zpravidla jistě nadnárodní moloch, který má hlavní agendu přehrabování se v pohledávkách. Že věřitelem může být vaše maminka, váš soused, váš elektrikář, to už se moc nezmiňuje[3]. Ve výsledku je tato bezbřehá ochrana dlužníků kontraproduktivní, kromě faktického zásahu velké části společnosti jde o morální hazard, kdy se čím dál více ustupuje ze základních zásad, na kterých stojí náš právní systém, a je nahrazován populistickými pseudo-ochranářskými regulacemi.
Jistě nejde o poslední snahu regulátorů pomáhat dlužníkům, i 3 roky se mohou zdát moc dlouhé. Ideálně kliknout v aplikaci a být bez dluhů, nebylo by to krásné?
Stav projednávání novely lze sledovat zde:
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=491
[1] Tuto možnost zavedla tzv. oddlužovací novela z. č. 31/2019 Sb.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o restrukturalizaci a insolvenci.
[3] I v důvodové zprávě se konkrétně zmiňují „velcí systémoví věřitelé (zejm. finanční instituce)“ v mantře o tom, že věřitel=velký zlý korporát.