V digitální době se posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů (tzv. bonity) mění. Finanční instituce dnes často využívají nejen tradiční finanční ukazatele, ale také data z online stopy, včetně informací ze sociálních sítí, internetových aktivit a dalších zdrojů. Takové zpracování osobních údajů však musí být v souladu s nařízením GDPR (General Data Protection Regulation).
Co je úvěruschopnost a proč je sledována online stopa?
Úvěruschopnost, neboli schopnost spotřebitele splácet úvěr, je klíčovým faktorem při poskytování úvěrů. Tradičně se bonita posuzuje podle příjmů, závazků a záznamů v úvěrových registrech. Nově se ale do hry dostávají i méně standardní zdroje dat – například:
- aktivita na sociálních sítích (např. Facebook, Instagram, LinkedIn),
- online nákupní chování,
- geolokační údaje z mobilních zařízení,
- způsoby komunikace a jazykový styl v online prostředí.
Cílem je vytvořit komplexnější profil žadatele a lépe odhadnout jeho platební morálku. Například pokud někdo často navštěvuje herní nebo sázkové weby, může to být pro poskytovatele úvěru varovný signál.
Co na to GDPR? Zákonné mantinely pro zpracování osobních údajů
Podle GDPR je možné osobní údaje zpracovávat pouze na základě právního důvodu, jako je plnění smlouvy, plnění právní povinnosti, oprávněný zájem nebo souhlas subjektu údajů. V případě hodnocení bonity jsou klíčové zejména první tři.
Zpracování údajů ze sociálních sítí nebo jiných netradičních online zdrojů často neprobíhá na základě zákonné povinnosti, a proto je nutné:
- buď získat informovaný souhlas spotřebitele,
- nebo mít jasně vymezený oprávněný zájem, který nepřeváží nad právy subjektu údajů.
Navíc platí přísná pravidla pro tzv. automatizované rozhodování, včetně profilování – tedy situace, kdy je o žadateli rozhodováno bez lidského zásahu (např. zamítnutí úvěru na základě algoritmu).
Informační povinnost: Co musí poskytovatelé úvěrů sdělit spotřebiteli?
GDPR klade důraz na transparentnost. Pokud je spotřebitel hodnocen na základě údajů z online prostředí, musí být:
- informován o tom, jaká data se sbírají a zpracovávají,
- seznámen s účelem jejich zpracování (např. posouzení úvěruschopnosti),
- upozorněn na případné automatizované rozhodování a právo takové rozhodnutí napadnout nebo požadovat lidské přezkoumání.
Tyto informace musí být podány srozumitelně, stručně a jasně, a to ještě před samotným zpracováním údajů.
Rizika a etické otázky
Používání dat z online stop a sociálních sítí při posuzování úvěruschopnosti vyvolává právní i etické otázky. Například:
- Lze považovat aktivitu na Instagramu za relevantní ukazatel bonity?
- Není takové profilování diskriminační?
- Jak zajistit, aby algoritmy nerozhodovaly chybně?
Regulační orgány i soudy v EU stále více zkoumají, jaká hranice je mezi legitimním posouzením rizika a porušením práva na ochranu soukromí.
Závěr: Digitální bonita musí respektovat pravidla GDPR
Využití dat z online prostředí při hodnocení úvěruschopnosti může přinést přesnější a rychlejší rozhodování, ale musí být v souladu s GDPR. Klíčem je transparentnost vůči spotřebiteli, důsledné dodržování právních základů zpracování a opatrnost při využívání automatizovaného profilování. Spotřebitel má právo vědět, jaká osobní data se o něm zpracovávají, k jakému účelu a jak může jejich zpracování ovlivnit nebo zcela odmítnout.